Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Interakce rostlin v živinově proměnném prostředí
Gawliková, Karolina ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hanzelková, Věra (oponent)
Rostliny ovlivňuje proměnlivost živin v jejich prostředí, ale i rostlinná kompetice o živiny. V práci shrnuji omezení dosavadních prací a navrhuji možné alternativy experimentálních designů. V současné době neexistuje vhodný experimentální přístup, který odděluje efekt souseda o efektu snižování živin. K lepšímu pochopení rostlinných interakcí v živinově proměnném prostředí, je třeba podrobné studium heterogenity prostředí, reakcí jednotlivých rostlin na tuto heterogenitu a následně rostlinné kompetice o živiny. Všechny tyto vědomosti je třeba brát na vědomí při tvorbě experimentálních designů a při interpretaci získaných dat.
Vliv přírodních zdrojů na vnitrostátní konflikty v mezinárodních vztazích - prodej budoucí kořisti v občanských válkách v Africe
Pazderník, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Werkman, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá potenciálním vlivem přírodních zdrojů na vnitrostátní konflikty v subsaharské Africe. Jejím hlavním cílem je prozkoumat obecnou platnost teorie prokletí přírodních zdrojů a z ní vycházející Rossovy hypotézy o prodeji budoucí kořisti v občanských válkách. Předpokládaný negativní vliv obou teorií je testován na případech pětice nedávných vnitrostátních konfliktů v regionu, jmenovitě pak v Angole, Demokratické republice Kongo, Konžské republice, Libérii a Sierra Leone. Přidanou hodnotou práce je především analýza posledního zkoumaného případu, tedy Botswany, která se na rozdíl od ostatních zkoumaných zemí vymyká obecně platným normám teorie prokletých přírodních zdrojů, neboť jako jediná zažívá dlouhodobý pozitivní ekonomický růst. Dílčím cílem práce je tedy také analýza úspěšné botswanské správy přírodního bohatství a následné vyvození možných doporučení pro ostatní státy v regionu. V práci jsou využity prvky kvalitativního výzkumu, a to zejména ve formě práce s odbornou akademickou literaturou. Metodou výzkumu je Millova metoda rozdílu, ve své revidované podobě výzkumu nejpodobnějších systémů, jež je vhodná pro identifikaci hledaných příčin a důsledků v případech, kdy srovnávané systémy nejsou zcela totožné, ale shodují se alespoň v maximálním množství možných aspektů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.